Zdroj : Netflix

Mauglí jako postava v knize džunglí byl inspirován skutečným příběhem

Neuvěřitelný příběh vlčího dítěte se stal předlohou pro světoznámý román a postavu Mauglí

Mnozí se domnívají, že Dina Sanichar, indiánský vlčí chlapec, byl inspirací pro slavné dílo Rudyarda Kiplinga, Mauglí Kniha džunglí. Stejně jako Mauglí, Dina byl divoký chlapec vychovaný vlky, ačkoli jeho život byl docela odlišný od jeho knižního protějšku. 

Mauglí v knize měl pro čtenáře fascinující život a výchovu mezi vlčími štěňaty. Po putování lesem jej adoptovala rozličná zvířata, která jej živila, chránila a poskytla úkryt. Také Dina byl vychováván vlky, ale chlapec, který se stal inspirací pro Mauglího takový pohádkový život rozhodně neměl.

Kipling se narodil v Indii a žil tam do šesti let, později se odstěhoval do Anglie a do své rodné země se vrátil až o 10 let později. Mauglí Knihu džunglí napsal pak v roce 1985, 20 let po té, co Dina Sanichar byl lovci zajat žijící mezi smečkou vlků. Na rozdíl od knižního hrdiny byl Dina mentálně zaostalý, po létech reintegrace od lidské společnosti.

Inspirace pro postavu Mauglí v knize džunglí bylo skutečné dítě vychovávané vlky
Zdroj : Photo: Listopedia/Youtube

Lovci ho unesli a zabili jeho vlčího společníka

Lovci poprvé narazili na Dinu v džungli, když byli svědky, jak chodí po všech čtyřech, následujíc svého vlčího společníka. Není pochyb o tom, že jejich zvědavost vyvrcholila a snažili se chlapce dostat do svých rukou, po různých pokusech ho vylákat z vlčí nory, se jim nakonec podařilo chlapce spolu s vlkem z nory vykouřit. Lovci zabili vlka při první příležitosti, Dina tak byl svědkem celé popravy, těsně předtím než ho unesli.

Označili ho za imbecila když jej předali sirotčinci

Lovci přivedli Dinu do sirotčince, kde ho pokřtili misionáři a dali mu jméno Sanichar, což znamená “sobota” v Urdštině, podle dne kdy do sirotčince dorazil. Dina se svým novým životem bojoval a po dlouhém odloučení to pro něj nebylo přirozené, svým okolím byl tak označován za imbecila. Nicméně prokázal, že je schopný rozumět a byl někdy i nadšený při plnění některých úkolů.

Inspirace pro postavu Mowgli v knize džunglí bylo skutečné dítě vychovávané vlky
Zdroj: Wikimedia Commons/Flickr’s The Commons

Nikdy se nenaučil mluvit nebo psát

Děti se učí mluvit během prvních dvou let svého života. Některé děti se učí říkat „mama“ nebo „táta“ ve věku šesti měsíců a během několika let začnou vytvářet věty. Tyto milníky se shodují s mentálním, emocionálním a behaviorálním vývojem. Dina však nikdy mluvit nenaučil.

I přes veškeré snahy lidí kolem něj naučit ho mluvit, se vlčímu chlapci nikdy nepodařilo naučit se jazyk nebo psát, nicméně, komunikoval tím, že dělal zvířecí zvuky.

Od lidí přejal jeden zlozvyk : kouření

Ačkoli Dina nenáviděl nosit oblečení a odmítal se naučit mluvit nebo psát a dokonce se potížemi chodil po dvou, nakonec si jeden lidských zvyk rychle osvojil : užíval si kouření a rychle se na něm stal závislý.

Někteří tvrdí, že tento jeho zlozvyk nakonec vedl k tuberkulóze, která ho nakonec i zabila.

Inspirace pro postavu Mauglí v knize džunglí bylo skutečné dítě vychovávané vlky
Zdroj: whatsthatpicture/Wikimedia Commons/Creative Commons

Preferoval syrové maso a ostřil si zuby na kostech

U většiny dětí začíná růst zubů od čtyř do sedmi měsíců a obvykle mají úplnou sadu ve věku tří let. V závislosti na tom, jak byla mladý Dina, když začal žít s vlky, muselo být pro něj těžké konzumovat jídlo. Vlci jsou masožravci a většinou se krmí na opravdu velkých zvířatech.

Když Dina poprvé přišla do sirotčince, odmítl jíst vařené jídlo. Líbilo se mu syrové maso a hryzal kosti, aby si ostřil zuby.

Nesnášel nošení oblečení

Po té, co Dina byl zajat, jeho zachránci se ho snažili přizpůsobit společnosti, vším co je pro lidi běžné, například nosit oblečení. Zatímco se nakonec naučil chodit po dvou nohách, stále však bojoval s nohavicemi a košilemi po dvě desetiletí, které strávil s lidmi.

Zajímavé je, že nebyl jediným divokým dítětem, které se vyhýbalo oblečení: další chlapec, známý jako vlčí dítě z Krondstadtu, byl také poslán do sirotčince Sekandra a také dával přednost tomu, být nahý.

V sirotčinci si udělal jenom jednoho kamaráda – další divokého chlapce

Protože Dina strávila své formativní léta mezi zvířaty, měl to těžké mezi lidmi, v sirotčinci si však nakonec našel jednoho přítele. Podle otce Erhardta měli chlapci pro sebe “podivný svazek sympatií”, kdy jeden dokonce učil druhého, jak pít vodu z poháru.

Vzhledem k tomu, že tito chlapci vyrůstali se zvířaty, cítili se s nimi pohodlněji a mezi sebou navzájem, než s lidmi.

Inspirace pro postavu Mauglí v knize džunglí bylo skutečné dítě vychovávané vlky
Zdroj: John Lockwood Kipling/Wikimedia Commons/Public Domain

V tomto období se vědělo o mnoho dalších “divokých dětí”

Kupodivu Dina nebyl jediným vlčím dítětem, které se objevilo v Indii koncem 19. století. V 1892, misionáři našli divoké dítě v oblasti Jalpaiguri. Následující rok, objevili dítě s velkým apetitem pro žáby v oblasti Batzipur blízko Dalsingarai. V 1895, další dítě bylo lokalizováno v Sultanpur (tento chlapec měl největší úspěch se integrovat spět do společnosti a stal se dokonce policistou).

V roce 1898 bylo v Shajampuru objeveno čtvrté dítě, ale nedokázalo se integrovat do lidské společnosti, přestože strávilo 14 let s lidmi.

Dina se nevyvinul jako běžný člověk a nakonec zemřel na tuberkulózu

Dokonce i po 10 letech života s lidmi, Dinův duševní vývoj nepostupoval. Ve věku 18 let byl jen něco málo vyšší než 150 cm, měl velké zuby a nízké čelo.

Vypadal úzkostně a nervózně, jako by nikdy nebyl v pohodě. Dina zemřela v roce 1895 na tuberkulózu. Bylo mu teprve 29 let, ale existuje ještě několik dalších zdrojů, které uvádějí, že mu bylo 34 let.

Vlčí děti byli pravděpodobně často zabiti tygry a dalšími dravci z džungle

Proč se v divočině našli jen děti a ne dospělí? Je více než pravděpodobné, že nepřežili svoje dětství, než dospěli, tak byli zabiti samotnými vlky nebo jinými predátory. V knize jak víme, tak měl Mauglí jako úhlvního nepřítele tygra Shere Khana a v Indii je mnoho tygrů, pro které jsou takoví chlapci snadnou kořistí.

V 19. století nebylo nic neobvyklé najít v džungli roztrhaná těla zvířaty, mrtvé tělo dětí, tak nevyvolalo žádný poplach.

Další článek, který by tě mohl zaujmout je o Vikingštích bersercích .

Zdroj : Ranker

Hodnocení čtenářů2 Hlasů10
10
BODŮ
Ohodnoť článek
Ohodnoť článek a dej tak najevo jestli se ti libí obsah, který tvoříme a zároveň ho pomáhej zkvalitnit.
Zakladatel a CEO

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed

AFFECTIØN je on-line publikace zahrnující nadcházející trendy a zprávy v oblasti módy, umění, hudby a kultury, a to vše na jedné platformě. V on-line světě módy a životního stylu neustále staví silnou značku. Odkazuje na pop-kulturu, kde zachycuje podstatu prolínání doby minulé a současné. Médium pro mladé lidi a jejich zájmy.